Open access
Peer reviewed journal

www.actualgyn.com

Actual Gynecology
and Obstetrics

Prevalence a antibiotická citlivost Streptococcus agalactiae (GBS) u gravidních v Libereckém kraji
Roman Čeloud, Michal Koucký, Dagmar Zemanová, Jiří Pavlásek
Actual Gyn 2022, 14, 2-5
Datum publikace: 2022-02-11
Manuscript ID: 1422001
Počet zobrazení­: 4315
Jak citovat tento článek: Čeloud R, Koucký M, Zemanová D, Pavlásek J. Prevalence a antibiotická citlivost Streptococcus agalactiae (GBS) u gravidních v Libereckém kraji. Actual Gyn. 2022;14:2-5
Abstrakt

Kolonizace vaginy a rekta těhotných bakterií Streptococcus agalactiae (GBS) představuje riziko infekce matky, plodu nebo novorozence s potenciálně závažným průběhem a komplikacemi. V České republice je zaveden celoplošný screening na tuto bakterii u všech těhotných žen. Toto sdělení pojednává o prevalenci a citlivosti na antibiotika GBS u gravidních žen. Hodnotili jsme prevalenci kolonizace z let 2013 až 2020. Dále od poloviny roku 2019 začalo testování antibiotické citlivosti u všech GBS pozitivních kultur. Průměrná prevalence GBS vyšla 19,77%. Rezistence na penicilin (ampicilin) odpovídá 0,65%, na klindamycin 15,52% , na erytromycin 20,45% a na vankomycin 0%.

Klíčová slova: Streptococcus agalactiae, GBS, rezistence, prevalence, Group B Streptococcus

Úvod

Streptococcus agalactiae neboli GBS (Group B Streptococcus) je β-hemolytická grampozitivní bakterie. Kolonizuje genitál u části gravidních žen a jedná se o nejčastějšího původce perinatální, časné a pozdní neonatální a puerperální infekce (1). Proto všechny těhotné ženy v České republice podstupují screeningový vaginorektální stěr ve 35. - 37. gestačním týdnu (2). V případě pozitivního screeningu se peripartálně podává antibiotická profylaxe především jako prevence časné neonatální infekce. Mezi další indikace aplikace antibiotik patří: anamnéza GBS bakteriurie v současné graviditě, předchozí dítě prodělalo invazivní GBS infekci v novorozeneckém věku, prematurita, odtok plodové vody delší než 18 hodin nebo známky infekce. Antibiotikum první volby je penicilin G i.v., na nějž je dlouhodobě dobrá citlivost. Druhou volbou je cefalosporin 1. generace i.v. (cefazolin), typicky u pacientek alergických na penicilin, jež mají nízké riziko anafylaxe. Těm s vysokým rizikem se podává klindamycin či vankomycin i.v. (ideálně dle známé citlivosti). Naše hypotéza byla, že pro adekvátní zhodnocení rizika je vhodné znát aktuální epidemiologickou situaci v regionu. A na ni jsme se v této práci zaměřili.

Metodika

V této retrospektivní studii jsme mezi lety 2013 až 2020 hodnotili prevalenci vaginorektální GBS kolonizace gravidních, jež prošly prenatální poradnou Krajské nemocnice Liberec, a.s. Celkem bylo testováno 18 108 kultur, z čehož ve 3 579 případech (což odpovídá 19,77 %) byl vykultivován GBS. Dále od poloviny roku 2019 ve spolupráci s mikrobiologickým oddělením začalo testování ATB citlivosti u všech GBS pozitivních kultur (celkem 700 vzorků). Vzorek populace odpovídá všem ženám, které byly otestovány v rámci GBS screeningu v naší laboratoři. Stěry byly vaginorektální, kultivace probíhala v selektivním mediu určeném pro GBS. Nebylo rozlišováno mezi invazivními a neinvazivními kmeny. Testována byla tato antibiotika: ampicilin, klindamycin, erytromycin, vankomycin.

Výsledky

Průměrná prevalence vyšla 19,77 % (3 579/18 108; 95% CI 18,1 - 21,4) (Tab. 1). Rezistence na ampicilin (penicilin) odpovídá 0,65 % (5/700; 95% CI -0,18 - 1,48), na klindamycin 15,52 % (111/700; 95% CI 11,6 – 19,44), na erytromycin 20,45 % (144/700; 95% CI 16,06 – 24,84) a na vankomycin 0 % (Tab. 2).

Diskuze

Problematika kolonizace porodních cest GBS představuje jednu z nejvýznamnějších v současném porodnictví. Prevalence dosahuje v různých zemích průměrně 20 % (8). Tato bakterie je součástí normální flory gastrointestinálního traktu. Má se za to, že právě zde se nachází zdroj kolonizace do urogenitálního traktu. Tato kolonizace může následně vyvolat infekci různé závažnosti, a to močovou, perinatální, časnou a pozdní neonatální a puerperální, případně způsobit intrauterinní odúmrť plodu. Antibiotická profylaxe snižuje pouze incidenci časné neonatální infekce (1). Celosvětově existují dva modely doporučených postupů: „culture based GBS protocol“ (používaný v USA) nebo „risk based GBS protocol“ (používaný ve Velké Británii, Nizozemí nebo na Novém Zélandu) (3). Culture based GBS protocol spočívá ve vaginorektálním průkazu GBS pomocí kultivačních metod mezi 35. a 37. gestačním týdnem. V případě průkazu GBS se aplikují antibiotika. Vyšetření se neprovádí v případě výskytu časné neonatální infekce u předchozího dítěte nebo GBS bakteriurie v současné graviditě a podání antibiotik je indikováno (4). Při použití risk based GBS protocol se antibiotika aplikují při přítomnosti alespoň jednoho z následujících rizikových faktorů: intrapartální febrilie ≥ 38 °C, porod před gestačním týdnem 37+0, odtok plodové vody ≥ 18 hodin, výskyt časné neonatální infekce u předchozího dítěte nebo GBS bakteriurie v současné graviditě (5).
Česká republika má ve svých doporučených postupech zakotveno uplatnění kombinace obou postupů, tj. zohledňujeme výsledek kultivace a zároveň pečlivě sledujeme event. projevy intraamniální infekce během porodu (2). Za pozitivní výsledek přítomnosti GBS chápeme jakýkoliv nález tohoto mikroba z kultivace močových cest a/nebo z vaginálního/vaginorektálního stěru v průběhu těhotenství, a to bez ohledu na to, zdali byl posléze výsledek kultivace z daného tělesného kompartmentu těhotné negativní. Vzhledem k narůstající spotřebě antibiotik je stále naléhavější ověřit, zdali je GBS dostatečně citlivý. V případě rezistence GBS vůči vybranému antibiotiku nemůžeme chápat GBS profylaxi jako dostatečně efektivní. Studium rezistence mikroorganismů vůči antibiotikům je proto v současnosti jedním z hlavních témat v celé medicíně. Citlivost vzorků vyšetřujeme vůči penicilinu, klindamycinu, erytromycinu a vankomycinu. Naše laboratoř využívá k testování citlivosti na makrolidy (respektive na azitromycin, klaritromycin, roxitromycin, erytromycin), což je v souladu s doporučením EUCAST (6,7).

Irská studie z roku 2020 uvádí rezistence na erytromycin v Číně 74 %, v USA 44,8 – 54,8 %, v Itálii 43,75 %, v Irsku 22,5 %. Nejnižší hodnoty byly v Ghaně 1 %, na Islandu 9 %, v Litvě 4,1 % (8). V našem vzorku odpovídala rezistence 20,45 %. Rezistence na klindamycin se pohybují v těchto hodnotách: Taiwan 65,9 %, USA 43 %, Portugalsko 34 %, Alžírsko 43,2 %, Irsko 21,3 %, Ghana 3,1 %, Argentina 1,8 %, Brazílie 2 % (9). V České republice odpovídá rezistence zhruba 30 % (10). V našem vzorku vyšla rezistence 15,52 %. Rezistence na beta-laktamová antibiotika je minimální – v řádu jednotek procent, a to jak v našem souboru vzorků, tak i ve světě. Výjimku tvoří Japonsko, kde z rezistence 2,3 % mezi lety 2005 – 2006 došlo k nárůstu na 68,9 % v letech 2012 – 2013.
Hayes, O’Halloran a Cotter zaznamenaly pouze dva případy rezistence na vankomycin (oba v USA), my žádný.

Dle metaanalýzy z roku 2017 (zkoumající data z 85 zemí u téměř 300 000 žen) připadá na východní Evropu prevalence 22,9 %. Průměrná hodnota v rozvinutých zemích (Evropa, Severní Amerika, Austrálie, Nový Zéland) byla 21 %. Celosvětově se data však velmi liší. Zatím, co ve východní Asii dosahuje jen 9 %, v Karibiku až 33,5 % (Graf 1) (11). Naše hodnota 19,77 % se blíží průměrné hodnotě v rozvinutých zemích.

V české retrospektivní studii z roku 2011 (která však hodnotí výskyt GBS v rámci neonatálních infekcí) vychází rezistence GBS na erytromycin 39 % a klindamycin 40 % (12). Jedná se však o malý soubor dat (řádově jednotky případů). Z našich dat vyplývají nižší hodnoty: erytromycin 20,45 %, klindamycin 15,52 %. Nicméně je nutné brát v potaz, že jsme neprováděli serotypizaci kmenů GBS, čímž by se odlišily neinvazivní kmeny od invazivních, které způsobují peripartální a perinatální infekce. To může vysvětlovat rozdíly mezi rezistencemi.

Závěr

Průměrná prevalence v Libereckém kraji vyšla 19,77 % (3 579/18 108; 95% CI 18,1 - 21,4). Rezistence na ampicilin (penicilin) odpovídá 0,65 % (5/700; 95% CI -0,18 - 1,48), na klindamycin 15,52 % (111/700; 95% CI 11,6 – 19,44), na erytromycin 20,45 % (144/700; 95% CI 16,06 – 24,84) a na vankomycin 0 %. Vzhledem k relativně vysoké četnosti rezistencí je vhodné u GBS kultivací provádět vyšetření na antibiotickou citlivost. Cílená peripartální antibiotická profylaxe totiž s velkou účinností zabraňuje potenciálně velmi nebezpečné časné neonatální infekci.

Literatura

  1. Morgan JA, Zafar N, Cooper DB. Group B Streptococcus And Pregnancy. In: StatPearls [Internet]. Treasure Island, FL: StatPearls Publishing; 2022 Jan [Updated 2021 Jul 31]. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK482443/?report=classic
  2. Měchurová A, Vlk R, Unzeitig V. Diagnostika a léčba streptokoků skupiny B v těhotenství a za porodu – doporučený postup. Ceska Gynekol. 2013;78(Supplementum):11-14
  3. Hasperhoven GF, Al-Nasiry S, Bekker V, Villamor E, Kramer BWW. Universal screening versus riskbased protocols for antibiotic prophylaxis during childbirth to prevent early-onset group B streptococcal disease: a systematic review and meta -analysis. BJOG. 2020;127(6):680– 691
  4. Prevention of Group B Streptococcal Early-Onset Disease in Newborns: ACOG Committee Opinion, Number 797. Obstet Gynecol. 2020 Feb;135(2): e51-e72, doi: 10.1097/AOG.0000000000003668. Erratum in: Obstet Gynecol. 2020 Apr;135(4):978- 979
  5. Hughes RG, Brocklehurst P, Steer PJ, Heath P, Stenson BM on behalf of the Royal College of Obstetricians and Gynaecologists. Prevention of early-onset neonatal group B streptococcal disease. Green-top Guideline No. 36. BJOG. 2017;124:e280– e305
  6. European Committee on Antimicrobial Susceptibility Testing. Development and validation of EUCAST Disk Diffusion breakpoints. Streptococcus agalactiae. Calibration of zone diameter breakpoints to MIC values [Internet]. Växjö, Sweden: EUCAST; 2021 Jun [cit. 2022-01-20]. Available from: https://www.eucast.org/fileadmin/src/media/PDFs/EUCAST_files/Disk_criteria/Validation_2021/S._agalactiae_v_5.0_June_2021.pdf
  7. Leclercq R, Cantón R, Brown DFJ, Giske CG, Heisig P, MacGowan AP, Mouton JW, Nordmann P, Rodloff AC, Rossolini GM, Soussy C-J, Steinbakk M, Winstanley TG, Kahlmeter G. EUCAST expert rules in antimicrobial susceptibility testing. Clinical Microbiology and Infection. 2013;19(2):141- 160, doi: 10.1111/j.1469-0691.2011.03703.x
  8. Hayes K, O’Halloran F, Cotter L. A review of antibiotic resistance in Group B Streptococcus: the story so far. Critical Reviews in Microbiology. 2020;46(3):253-269, doi: 10.1080/1040841X.2020.1758626
  9. Francois Watkins LK, McGee L, Schrag SJ, et al. Epidemiology of Invasive Group B Streptococcal Infections Among Nonpregnant Adults in the United States, 2008-2016. JAMA Intern Med. 2019;179(4):479-488, doi:10.1001/jamainternmed.2018.7269
  10. ČNeoS ČLS JEP. Doporučený postup k profylaxi a léčbě infekcí vyvolaných Streptococcus agalactiae (GBS) 2020. Neonatologické listy. 2020;26(1):26-29. Dostupné z: http://www.neonatology.cz/upload/www.neonatology.cz/Legislativa/Postupy/gbs-doporuceny-postup.pdf
  11. Russell NJ, Seale AC, O‘Driscoll M, O‘Sullivan C, Bianchi-Jassir F, Gonzalez-Guarin J, Lawn JE, Baker CJ, Bartlett L, Cutland C, Gravett MG, Heath PT, Le Doare K, Madhi SA, Rubens CE, Schrag S, Sobanjo-Ter Meulen A, Vekemans J, Saha SK, Ip M; GBS Maternal Colonization Investigator Group. Maternal Colonization With Group B Streptococcus and Serotype Distribution Worldwide: Systematic Review and Meta-analyses. Clin Infect Dis. 2017 Nov 6;65(suppl_2):S100-S111, doi: 10.1093/cid/cix658
  12. Balíková D, Adámková V, Svobodová J. Vysoká rezistence Streptococcus agalactiae na antibiotickou terapii druhé linie u časných a pozdních forem infekcí novorozence. Ceska Gynekol. 2011;76(3):235-239