Aktuální

Abstrakt

Užití kyseliny borité během těhotenství a laktace
Eva Maňáková, Lucie Hubičková Heringová
Actual Gyn 2013, 5, 14-17
Datum publikace: 2013-05-21
Manuscript ID: 0513004
Počet zobrazení: 5968
Abstrakt

Bor a jeho sloučeniny byly zařazeny díky Nařízení Evropské komise č. 1907/2006 (REACH) do skupiny látek negativně ovlivňující reprodukci a vývoj plodu. To vyvolalo potřebu shrnout současné poznatky o jeho toxicitě a užití v medicíně během těhotenství a laktace. Akutní i chronická toxicita sloučenin boru je nízká. Otravy byly popsány jen ve výjimečných případech. Reprodukční toxicita zahrnuje v pokuse na zvířeti poškození spermatogenese a možnost vzniku vrozených vývojových vad obvykle za situace, kdy matka vykazuje známky toxického poškození. Práce rovněž shrnuje publikované klinické studie o vlivu kyseliny borité na vývoj plodu. Dle publikovaných výsledků studií nedosahuje expozice u člověka takových hodnot, aby k poškození reprodukce a plodu došlo. Protože užití jakéhokoli léku v těhotenství a laktaci musí být opodstatněné a profit musí převládat nad rizikem, shrnuje práce i studie, které se zabývají účinností kyseliny borité ve srovnání s jinými antimykotiky. Pro léčbu mykóz lze užít lokálně působící nystatin, případně klotrimazol, nebo mikonazol, výjimečně perorálně flukonazol v nízkých dávkách. Účinnost kyseliny borité je srovnatelná, případně vyšší, při léčbě rezistentních kmenů. Výhodou je i její nízká cena. Na závěr je třeba zdůraznit, že užití jakéhokoli přípravku během 1. trimestru by mělo být podloženo naléhavou potřebou léčby.

Klíčová slova: kyselina boritá, toxicita, těhotenství, laktace