Aktuální


Zpráva z 19. konference fetální medicíny, Praha, leden 2019
 
Pavel Calda
Actual Gyn 2019, 11, 6-7
Datum publikace: 2019-02-12
Manuscript ID: 1119003
Počet zobrazení: 840
Jak citovat tento článek: Calda P. Zpráva z 19. konference fetální medicíny, Praha, leden 2019. Actual Gyn. 2019;11:6-7
 
Abstrakt

Dopis redakci


Dne 18. ledna 2019 proběhl již 19. ročník konference fetální medicíny v Praze v kongresovém sále nemocnice
Na Homolce. Letos vedle tradičních přednášejících byla bohatá účast zahraničních řečníků, prof. Christoph Brezinka z Innsbrucku, profesor Christian Göbl z Vídně a profesor Karel Maršál z Lundu. Historicky nepočítáme naše slovenské přátele za „zahraniční“ účastníky, ale velmi si jejich účasti vážíme. Přednášel Vlado Ferianec, Erik Dosedla, Gabriel Minárik, Tomáš Szemes a další.
Zahajovací blok přednášek byl věnovaný předčasnému porodu, možnostem včasné diagnostiky a managementu. Výsledky aktuálního výzkumu prezentovali kolegové z Hradce Králové pod vedením Mariana Kacerovského. Není už tajemstvím, že Marian míří na dlouhodobou stáž do NIH centra v Detroitu, USA (vedeného Robertem Romerem), což by jeho výzkumné výsledky a publikační činnost mělo ještě více akcelerovat.
Profesor Antonín Doležal, který se 20. ledna dožil v plné duševní svěžesti 90 let, přednesl přednášku s názvem Plod v děloze očima historie. Myslím, že všichni účastníci byli jeho projevem okouzleni a ještě více ocenili jeho fundovanou diskuzi s Martinem Hynkem o clusterové analýze.
Profesor Brezinka velmi detailně rozebral problematiku těhotenství po asistované reprodukci. Ve své druhé přednášce skoro vyděsil auditorium souhrnem příkladů týkajících se právní odpovědnosti v sousedních zemích. Doufejme, že naše pohraniční hory jsou natolik vysoké, aby podobné případy nedorazily až k nám :-)
Profesor Karel Maršál referoval o výsledcích studie extrémně předčasných porodů ve Švédsku (studie EXPRESS) - celonárodní projekt s dlouhodobým sledováním dětí. Ve Švédsku preferují aktivní přístup i u velmi nezralých novorozenců a výsledky dlouhodobého sledování těch­to dětí jsou (až překvapivě) velmi dobré.
Profesor Göbl hovořil o zkušenostech s těhotnými po bariatrické operaci. Dle následné diskuze i kuloárních zpráv snad nikdo z přítomných podobnou vyčerpávající zprávu o této problematice zatím neslyšel a nikdo nemá tak velký a systematický soubor, jako kolegové ve Vídni. Extrémně zajímavé sdělení, kde lze předpokládat, že s přibývajícím BMI našich rodiček se s podobnými případy budeme bohužel setkávat i u nás stále častěji.
Martin Hynek, již dá se říci tradičně, seznamuje kolegy s praktickými aplikacemi statistických metod. Tentokráte se zabýval intervalem spolehlivosti. Zajímavé bylo zjištění, že v JAMA publikovaná prospektivní studie nezjistila rozdíl mezi ztrátami ve skupině žen po NIPT a těch co podstoupily biopsii choria či amniocentézu.
Velký zájem vzbudila prezentace výsledků Vladimíra Feriance o amniopatch k léčbě spontánního odtoku plodové vody. Tato práce je inovátorská a při velmi striktním metodickém vedení by mohla mít zajímavé výsledky. Ideální by asi bylo propojení úsilí s dalšími pracovišti ve světě.
Intercelulární adhezivní molekuly dává do souvislosti s patologickou graviditou kolektiv kolegů v Košicích, pod vedením Erika Dosedly. Tento směr výzkumu může ozřejmit některé aspekty těhotenských patologií.
Perinatologické ukazatele ČR prezentované Petrem Velebilem jsou ve srovnání s okolními zeměmi stále příznivé. Doufejme, že tomu tak bude i po uvažovaném plošném zavedení porodních domů, které mají především významně zlevnit péči o fyziologická těhotenství. Ty, dle současných úvah, budou primárně v péči porodních asistentek, jejichž péče má, na základě představ navrhovatelů, být signifikantně levnější. Ale zatím se jedná jen o plány, které nebyly definitivně schváleny.
Andrej Černý referoval o současném stavu příprav na rozjezd TRUFFLE 2 study, týkající se růstové restrikce plodu. Tato mezinárodní studie, které se také účastníme, by měla pomoci lépe monitorovat a současně i vést ohrožená těhotenství ve 3. trimestru. Výsledky lze očekávat nejdříve v horizontu 5 let.
Blok zabývající se neinvazivním screeningem v ČR a SR byl velmi dobře odborně zastoupen a účastníci si mohli udělat dobrou představu o stavu této problematiky ve světě a u nás. Základní otázkou zůstává, co může konkrétně v ČR tento screening v populačním měřítku přinést, když současnými metodami screeningu odhalíme více jak 90 % všech případů Downova syndromu. NIPT screening má sice záchyt trizomie 21 99,9 % (pokud je prováděn standardně a kvalitně), ale je zatím velmi nákladný. Pokud by NIPT zlevnilo asi na desetinu současné ceny, bylo by reálné použít ho v rámci prvotrimestrálního screeningu.
Diagnostika a management diabetu prodělal v minulých letech velké změny, o kterých, včetně možností léčby metforminem, referovala Ivana Špálová.
Poněkud stranou zájmu je dnes diagnostika morfologických malformací plodu, ale například spina bifida je stále velmi problematicky diagnostikovatelnou vadou. Referovala o tom Sabina Březinová, která poskytla údaje o výsledcích a úspěšnosti jejich centra.
Zdeněk Žižka referoval o problematice pozdního záchytu vrozených vad plodu ve 3. trimestru. Bohužel stále více kolegů se pouští do ultrazvukové diagnostiky ve 20. týdnu, aniž k tomu mají technické podmínky a dostatečné schopnosti. Nárůst záchytu těžkých vrozených vad ve 3. trimestru je signifikantní a současně vede k nárůstu forenzních dopadů.
Karel Hodík v kuloárech referoval o zkušenostech s fetální endoskopií a managementem TTTS u monochoriálních dvojčat, se kterým ve FN v Hradci Králové, jako prvním centru v ČR, začal v roce 2003. V současnosti tento program za jeho účasti pokračuje v Centru fetální medicíny 1. lékařské fakulty UK a VFN v Praze.

Další, jubilejní, 20. konference se bude konat za rok, v pátek 17. ledna 2020, opět v konferenčním sále nemocnice Na Homolce.